Kombinační obvod

  • U těchto obvodů je výstup určen výhradně kombinací vstupních veličin. Hodnoty výstupních veličin nezávisí na předcházejícím stavu logického obvodu, což znamená, že kombinační logický obvod neobsahuje žádné paměťové prvky.
  • Nemá paměť - jeho výstupní proměnné jsou jednoznačně určeny pomocí vstupních hodnot.
  • Kombinační obvody jsou klíčové pro realizaci řady digitálních funkcí. Jejich návrh vyžaduje znalost Booleovy algebry a schopnost optimalizovat logické výrazy. V praxi se kombinační obvody často implementují ve formě integrovaných obvodů, jako jsou multiplexery nebo aritmeticko-logické jednotky (ALU).

Analýza kombinačního obvodu, jeho přepis do pravdivostní tabulky a logické funkce

  • Předurčení analýzy kombinačního obvodu

    • Předurčení analýzy kombinačního obvodu znamená přípravu a určení metod, které budou použity k rozboru daného obvodu. Cílem je zjistit, jak obvod funguje na základě jeho vstupních a výstupních proměnných.

    • Před samotnou analýzou je nutné:
      • Identifikovat typ obvodu – zda jde například o dekodér, multiplexor, aritmetický obvod (např. sčítač) apod.
      • Zjistit počet vstupů a výstupů – to ovlivní složitost analýzy.
      • Vybrat metodu analýzy – například použití pravdivostní tabulky, Karnaughovy mapy nebo Booleovy algebry.
      • Ověřit logické funkce – například kontrolou zapojení jednotlivých logických hradel.
  • Postup analýzy kombinačního obvodu na příkladu

    1. Identifikace součástí
      • Rozpoznání logických hradel (AND, OR, NOT, NAND, NOR, XOR)
      • Určení vstupů a výstupů obvodu
      • Identifikace propojení mezi hradly
    2. Systematická analýza
      • Postupovat od vstupů k výstupům
      • Označit mezivýsledky na větvích obvodu
      • Analyzovat každé hradlo samostatně
    3. Matematický popis
      • Zapsat logické funkce pro jednotlivá hradla

      • Postupně skládat dílčí funkce

      • Vytvořit celkovou funkci obvodu

    • XOR
      center
      1. Identifikace součástí:
        • Obvod má 2 vstupy: A a B.
        • Obvod má 1 výstup: Y.
        • Používáme XOR hradlo, což znamená, že výstup Y bude: , kde označuje operaci XOR.
      2. Určení logického výrazu:
        • XOR hradlo produkuje výstup 1 pouze tehdy, když je pouze jeden z vstupů 1, ale ne oba.
        • Logický výraz pro tento obvod bude: .
        • To znamená, že výstup bude 1, pokud A a B mají různé hodnoty. 
      3. Tvorba pravdivostní tabulky:
        • Postup vytvoření pravdivostní tabulky:
          1. Určit počet vstupů a vytvořit všechny kombinace
          2. Postupně vyhodnotit jednotlivá hradla
          3. Zapsat mezivýsledky do tabulky
          4. Určit konečný výstup pro každou kombinaci
        • Vytvoříme pravdivostní tabulku pro všechny možné kombinace vstupních hodnot A a B. Pro XOR hradlo to bude vypadat takto:

          center
        • Vysvětlení pravdivostní tabulky:
          • Když jsou oba vstupy stejné (0,0 nebo 1,1), výstup je 0.
          • Když jsou oba vstupy různé (0,1 nebo 1,0), výstup je 1.

      4. Zjednodušení logického výrazu:
        • V tomto případě již máme jednoduchý logický výraz pro XOR obvod, který je:
        • Tento výraz je již v optimální podobě, protože nelze dále zjednodušit.

Návrh kombinačního obvodu z pravdivostní tabulky a z logické funkce

  • Mezi základní kombinační obvody patří:

  • Chování logického obvodu je zpravidla určeno tabulkou, která obsahuje stavy vstupních a výstupních proměnných.

  • Nejdůležitější je určit počet vstupních a výstupních proměnných daného obvodu, označit je a přiřadit jim logické hodnoty 0/1.

  • Postup zjednodušování výrazu:

    • Z pravdivostní tabulky sestavíme logickou funkci podle algebraického výrazu (konjunktivním nebo disjunktivním tvar).
    • Tabulkově sestavená funkce bývá často správná, ale zároveň zbytečně složitá. Pro zajištění co nejjednodušší, spolehlivé a cenově efektivní konstrukce logického obvodu je nutné provést její minimalizaci, k čemuž existuje několik metod.
    • Jako nejčastější zjednodušení daného výrazu se používá zjednodušení pomocí Booleovy algebry, nebo také pomocí Karnaughovy mapy.

    • Musíme také myslet na logické prvky, ze kterých chceme obvod sestavit. Obvody mohou být sestaveny jako:
      • Kontaktní - tlačítek, relé, spínačů, stykačů…
      • Bezkontaktní - dnes jsou realizovány pomocí číslicových integrovaných obvodů, jednočipových mikropočítačů nebo PLC.
    • XOR
      • Nejpoužívanější kombinační obvod - někteří ho řadí mezi základní logické obvody.
      • Exclusive OR, EX-OR, X
      • OR, nerovnost, nonekvivalence, sčítačka modulo 2 atd..

      • Postup sestrojení
        1. Vytvoříme obvod, aby splňoval sčítání ve dvojkové soustavě:

        2. Sestrojíme pravdivostní tabulku:
          • Z druhého a třetího řádku této tabulky vyplývá základní součtový tvar funkce: Y = A x B + A x B.

            center
        3. Sestrojíme blokové schéma:

          center
  • Poloviční sčítačka

    • Poloviční sčítačka XOR umí sečíst dva vstupy (vstupní bity). Pouze v případě, Že oba vstupy jsou rovny 1 (čtvrtý řádek jeho pravdivostní tabulky), dovede sice vypočítat součet 1 + 1 = 0, ale nedovede vygenerovat tzv. přenos P do vyššího řádu. Této funkce docílíme přidáním členu AND na vstup obvodu XOR. Získáme tak zapojení, které se nazývá poloviční sčítačka.
    • Přenost do vyššího řádu = carry.

      center